30. 1. 2022
(obyvatelstvo v Třeboni stárne – Třeboni bude chybět odpískané třístupňové seniorské bydlení;
UNESCO je výhodná značka; v odpadovém hospodářství vedení města doposud spalo (?); je správné, že město si vodohospodářský majetek spravuje samo. A mnoho dalšího ….)
Zastupitelstvo města na svém jednání 24. 1. 2022 projednalo tzv. Strategický plán rozvoje města Třeboň 2021 – 2030. Tento dokument čítá 196 stránek. S velkým zájmem jsem se s ním seznámil, a to nikoliv pouze z pohledu zastupitele města, ale také z pohledu běžného občana. Dokument jsem četl dvakrát, neboť musím říci, že v porovnání s jinými městy jde o zdařilý dokument. Na jednání zastupitelstva jsem za takto zpracovaný dokument poděkoval všem, kteří se na jeho tvorbě podíleli. Nyní bude třeba, aby místní samospráva (zastupitelé a i úředníci) brala tento dokument zcela vážně a začala jeho obsah postupně propisovat do dalších relevantních dokumentů města, život ve městě tak postupně zlepšovat a město jako takové posouvat dále, tedy do 21. století, neboť potenciál Třeboně na to zkrátka má. Nemá smysl zde vše vypisovat, nicméně dovolím si uvést pár věcí.
Obyvatelstvo v Třeboni klesá a stárne!
Pro zajímavost lze uvést, že samotná Třeboň (bez místních částí) měla v roce 1991 celkem 7 339 obyvatel (s místními částmi pak 9 052). Od té doby počet obyvatel stále klesá, kdy v roce 2020 má samotná Třeboň 6 305 obyvatel (Třeboň + místní části pak 8 150).
V dokumentu se doslova uvádí následující: Obyvatelstvo Třeboně je starší i v porovnání s krajským a celorepublikovým průměrem. Průměrný věk v Jihočeském kraji za rok 2019 je 42,8 a celorepublikový průměrný věk činí 42,5. V roce 2010 byl průměrný věk v Třeboni 42,2; ovšem v roce 2020 nám tento věk vyskočil na 45,4 roku. O vlivech a faktorech není třeba zde psát. Nicméně je třeba pamatovat na to, že samospráva se bude muset zamyslet, jak průměrný věk místního obyvatelstva snížit či dále nezvyšovat, kdy současně bude třeba nejen více míst v domech s pečovatelskou službou, v domovu pro seniory, ale také bude třeba znovu oprášit tzv. třístupňové seniorské bydlení, které bohužel tato vládnoucí koalice ve městě (ODS, PRO Zdraví a Sport a TOP09) po nástupu do vedení města v roce 2018 zcela odpískala. Věřím a doufám, že po letošních komunálních volbách, které nás čekají na podzim, nové vedení města tento projekt opráší či lépe řečeno vzkřísí.
UNESCO a Třeboň
V kapitole Evropský a světový význam města se doslova uvádí: Třeboňsko je oblast s největší koncentrací rybníků v rámci celé České republiky a považuje se za centrum českého rybníkářství. Třeboňské rybníkářské dědictví bylo v roce 2003 zařazeno na národní indikativní seznam (seznam čekatelů) na zápis do seznamu UNESCO. Na Seznamu světového dědictví dosud není žádné město, které by bylo spjaté s rybníkářstvím.
K ochraně přírody byla v okolí města zřízena chráněná krajinná oblast Třeboňsko a biosférická rezervace UNESCO. Z titulu biosférické rezervace neplyne pro území žádný přímý ekonomický užitek, ale tento statut mu přináší vyšší prestiž a atraktivitu pro návštěvníky, zajímavé kontakty, zapojení do mezinárodních projektů i větší šanci na úspěch v dotačních programech.
V dokumentu se dočteme, že na předmětném Seznamu světového dědictví není dosud žádné město, které by bylo spjaté s rybníkářstvím. To je určitě velká výzva pro samotnou Třeboň, ale také i okolní obce, kterých se rybníkářské dědictví dotýká. Zvláště, když tento statut přináší nemalá pozitiva, která jsou v dokumentu jasně vypsána (viz výše – prestiž, atraktivita, …., ale také i větší šance na úspěch v dotačních programech). Pochopitelně, že takový zápis se musí intenzivně diskutovat se všemi dotčenými obcemi, kdy tuto roli nemůže mít samotné město Třeboň, ale Ministerstvo kultury ČR.
Jen stručně připomenu, že když byla ODS v opozici, tak tento zápis jednoznačně odmítala či kritizovala …… . Vážím si toho, že pod vedením stejné ODS se do dokumentu dostalo to, co uvádím výše.
V odpadovém hospodářství vedení města spí …
Na obce dopadá nový zákon o odpadech. V Třeboni současné vedení města po svém nástupu na radnici v roce 2018 zrušilo poplatek za komunální odpad. Konkrétně pouhých 500 Kč/rok/na občana (!!), což znamená roční výpadek z rozpočtu města více než 4 miliony Kč ročně!! Za celé volební období 2018 – 2022 z rozpočtu tímto „vypadlo“ přes 16 mil. Kč!! Dokonce ani chalupáři, kteří zde nemají trvalé bydliště za svůj odpad v Třeboni neplatí! To platíme za ně my všichni občané Třeboně a místních částí. Dle mého je to populistické a to zvláště, když odpadové hospodářství nás v roce 2022 má v Třeboni stát přes 15,1 mil. Kč!!. A co se píše v uvedeném dokumentu? Toto: Nesoulad s Plánem odpadového hospodářství Jihočeského kraje lze spatřit v neplnění cílů, které se týkají zvýšení materiálového využití komunálních odpadů a snižování skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Velké negativum je skládkování veškerého směsného komunálního odpadu a objemného odpadu. V roce 2020 bylo zaskládkováno 100 % vyprodukovaného směsného komunálního odpadu. V zákonné povinnosti k roku 2030 – zákaz skládkování odpadu, jehož výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg – bude nutno řešit nakládání a využití směsného komunálního odpadu, který nebude možno skládkovat, v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Zároveň by bylo vhodné přijmout opatření ke zvyšování podílu vytříděného odpadu tak, aby se město přiblížilo požadované vytříděnosti podle zákona o odpadech.
Město bude muset na uvedené reagovat. Obávám se, že jenom o třídění to nebude. Navíc to bude chtít nejen analýzu odpadů, studii, ale zejména dlouhodobou koncepci.
Provoz vodohospodářské infrastruktury
Ve volebním období 2010 – 2014 jsem byl členem rady města. Řešila se problematika vodohospodářského majetku. Tehdy jsem na jednání rady města navrhl, že by bylo dobré, kdyby město Třeboň převzalo do své správy vodohospodářskou infrastrukturu a spolu s novou čistírnou odpadních vod si město Třeboň tento majetek spravovalo samo. Tento návrh se ujal a proces se spustil. V dalším volebním období 2014 – 2018, kdy jsem byl rovněž členem rady města se proces převzetí vodohospodářského majetku pod město Třeboň dokončil. Tehdy ODS v opozici toto kritizovala. A jaké je hodnocení tohoto až odvážného kroku s odstupem času? Inu, v dokumentu se uvádí, že v oblasti životního prostředí je pozitivem, že provozovatelem vodohospodářské infrastruktury je Městská Vodohospodářská s. r. o. Tedy společnost ve 100% vlastnictví města Třeboň. Takže i za to jsem rád, že s odstupem času i samotná ODS opět přiznala, že to byl správný krok! Škoda je, že se do všeho tahá politika!
Atd.
Zkrátka dokument vnímám tak, že město tvoří jeho občané, tedy VY a nikoliv pouze a jen zvolení zastupitelé. Zastupitelé musí vnímat potřeby města a jeho občanů a také musí řešit problémy, o kterých se mnohdy jen a jen mluví, ale moc se s tím nic nedělá. Věřím a doufám, že díky tomuto dokumentu se věci začnou hýbat tím správným směrem. Ovšem, aby tomu tak bylo, tak to také záleží na tom, jak dopadnou letošní komunální volby. Zkrátka je to na VÁS, jakou Třeboň a místní části chcete mít!
Jiří Vopátek, zastupitel města za subjekt Společně pro Třeboň
30. 1. 2022