8. 9. 2020
Město uspořádalo anketu k Fóru Zdravého města, v níž třeboňská radnice avizuje údajnou vůli po tom, aby se občané svým vyjádřením zapojili do rozhodování ve městě a odkazuje přitom na dřívější akce tohoto fóra.
Nabízí se v tomto ohledu otázka, proč není na webu města Třeboň (https://www.mesto-trebon.cz/cz/mestsky-urad-trebon/zdrave-mesto-a-ma-21/forum-zdraveho-mesta.html) žádná zmínka ohledně Fóra Zdravého města v roce 2019, když od roku 2012 se jinak konalo nepřetržitě. Odpověď se ukrývá v dokumentu Zápis z 2. jednání Komise Zdravého města pro Místní agendu 21 Rady města Třeboně konaného dne 14. 5. 2019 (https://www.mesto-trebon.cz/uploads/_mesto/zdrave-mesto/zapis_2019_05_14.pdf). Akci město přesunulo z roku 2019 na rok 2020, protože jí v daném roce nemuselo vykázat jako splnění povinného kritéria Místní agendy 21. Takže jde o přiznání, že motivem konání akce v pojetí stávajícího vedení není upřímná snaha vyjít vstříc občanům, ale odškrtnutí si povinné položky ze seznamu.
Akce by sama o sobě jistě mohla být pro řadu občanů vítanou možností, jak se zapojit a spolurozhodovat o tom, co by mělo město pro své občany dělat, kdyby ovšem způsob, jak město činí, s sebou nepřinášel celou řadu otázek a pochybností.
Onen avizovaný prostor k vyjádření znamená reálně výběr pouhé jediné možnosti u každého z nabízených témat (byť by řada občanů určitě preferovala i realizaci dalších zmíněných požadavků). Požadavky tak proti sobě nesmyslně soutěží a když vyhraje těsně jeden, všechny ostatní zdá se mají smůlu.
Trochu jako výsměch pak působí úvodní pasáž o tom, že avizované požadavky, mezi které patří namátkou zachování lékařské služby první pomoci v Třeboni či řešení volnočasových aktivit pro děti byly sice občany často zmiňovány, ale nedostaly mezi “ověřené problémy a tudíž nebyly řešeny”. Nabízí se otázka: To myslíte skutečně vážně? Pokud ano, tak to o přístupu vedení města k tomu, co trápí občany města, mnohé vypovídá.
Dalším problémem této ankety je, že se zcela jistě najdou i vynalézaví jedinci, kteří se k prosazení svého záměru nebudou štítit použít ne zcela čestné metody a hlasovací lístek odevzdají v daleko vyšším počtu, než-li pouze jedenkrát. Ověřit opakované hlasování jednoho respondenta prakticky nelze. Tudíž je pak otázkou, nakolik budou výsledky vypovídající a budou reflektovat skutečnou vůli většiny občanů.
S tím souvisí i další problém, kterým je nízká reprezentativnost ankety. Aktivních občanů je v každém městě jen malý zlomek z celkového počtu občanů a nezřídka jde o okruh těch samých, kteří se podobné akce zúčastnili i dříve. Zkoušela radnice i jiné formy oslovení, zajistila anketě publicitu i mimo již dříve zvolené komunikační kanály? Vypadá to spíš tak, že si jen usnadnila práci, aby měla odškrtnutou povinnou kolonku “snaha o zapojení občanů do rozhodování” a chlubit se, co všechno pro ni dělá.
Tragikomická je i forma, kterou město zvolilo, kdy v tištěné verzi město odkazuje na dostupnost hlasovacího lístku na webových stránkách, kde je však pouze ke stažení soubor v textovém formátu avšak s vloženým obrázkem! Tudíž zájemci o účast nezbyde nic jiného než si dokument vytisknout, vyplnit propiskou a pokud jej nechce fyzicky odevzdat do schránky, tak jej naskenovat a až následně poslat na uvedený e-mail. Velmi jednoduchý a lákavý způsob, není-liž pravda? I v tomto případě je navíc problém s tím, jak město ověří, zda hlasují opravdu jen občané města, pochybuji, že má město evidenci e-mailových adres občanů, tudíž těžko identifikuje, zda je či není dotyčný účastník také občanem Třeboně. Na druhou stranu se zároveň při e-mailovém hlasování vytrácí ona slibovaná anonymita.
Všechny tyhle věci bohužel dosti zásadně hatí smysl celého počínání. Takovou nabídku ze strany města lze s klidným svědomím odmítnout, protože její přínos je velice diskutabilní. Uvedený způsob “participace” se zdá být spíše ukázkovým odstrašujícím příkladem, jak by město s občany komunikovat nemělo, neboť to významně podlamuje důvěru v obdobné jinak velmi užitečné akce, které jsou obecně zapotřebí.
Ondřej Holčák, člen Zelených v Třeboni