22. 7. 2021
Rád bych zmínil aktuální situací v Třeboni. Naprosto výstižně současnou situaci vystihuje nadčasový citát z kázání Mistra Jana Husa :
„Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemajíc slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají…..“.
ODS, PRO Zdraví a Sport, TOP09 opět realizuje prodeje městského majetku za desítky milionů Kč, zejména pozemky v centru, polnosti u Břilic, apod. Své jednání pak vedení města omlouvá tvrzením, že když se neví co s majetkem, tak je nejlepší ho prodat. Prodeje majetku v době, kdy nám v „kase“ nic moc nechybí, neuznávám. Stávajícím volebním období se opět line myšlenka vládnoucí koalice zanechat po sobě nějaký „pomník”, tedy nějakou mega velkou investici. Netvrdím, že investovat je špatné. Jenom si myslím, zda v současné době investice, s ohledem na ne zcela předvídatelný vývoj hospodářské situace státu, potažmo obcí, není na takhle malé město, až trochu moc. Nejsem zastáncem přístupu „škudlit“, jenom si myslím, že správa majetku by se nyní měla realizovat bez pompézních staveb. Nelze si nevšimnout, že v současné době naše město investičně sprintuje. Dostavuje se bazén za cca 120 mil. Kč, za cca 70 mil. Kč se plánuje výstavba saunového světa, za desítky mil. se plánují ne zcela vhodné revitalizace některých veřejných prostranství, atd. Poněkud zcestná mi pak přijde plánovaná investice za více jak 60 mil. Kč do přístavby hotelového ubytování na lázních AURORA. Tento projekt podle mne tak trochu „vypouští vodu z rybníka“ místních podnikatelů v oboru ubytovací služby. Zde je nutné zmínit, že při kapitálových výdajových možnostech cca 100 mil Kč ročního rozpočtu města, tento trend plánování spěje k tendenci úvěrového zadlužování města, nebo dalším prodejům majetku, přičemž lázně již v tuto chvíli splácí úvěr 70 mil. Kč.
Myslím si, že Třeboň by si měla v současné době, po prodělané a patrně znovu přicházející krizi, „investičně odpočinout”. Město tu není od toho, aby suplovalo stát v oživení ekonomiky a masivně investovalo. Měli bychom mít na zřeteli, že město své dluhy musí platit průběžně. Preferuji investice do řádné údržby města, investice do infrastruktury jako je ČOV, vodovod, apod. Myslím si, že takto investovaných cca 100 mil. Kč/rok na více jednotlivých akcí musí pak být ve městě někde vidět.
Budu se snažit věřit tomu, že ten nadužívaný mediální strašák „krize” není jen vhodnou záminkou, jak někomu odůvodnit nutnost prodejů lukrativního městského majetku. V našem případě nemovitého majetku v centru města či na jeho dohled.
Petr MICHAL, zastupitel města za Společně pro Třeboň