7. 11. 2020
Princip voleb je velmi prostý. Politik nejprve něco říká, a pokud mu to volič uvěří, dá mu svůj hlas. Tento hlas je projevem důvěry v politika, že své předvolební sliby promění v povolební činy. Tato teorie se však často nestává praxí. Politici dobře vědí, co chce volič slyšet a umí toho využít. Pak je možné vidět na billboardech i hesla jako: „Vyženeme bezdomovce z ulic Prahy“! Politici si prostě udělají průzkum trhu, co občany právě teď a tady trápí a hodí jim to na papír. Když je však začnou novináři bombardovat otázkami, jak toho slibu chtějí dosáhnout – jsou v tu ránu „v lese“ politici.
Je velmi zajímavé podívat se hluboko do historie předvolebních slibů a programů. Před sto lety, na samém počátku naší vlasti, slibovaly různé politické subjekty úplně to samé, co slýcháme dnes. Cenově dostupné bydlení pro mladé, kvalitní zdravotní péče, opravené komunikace atd. Všechno to tu už bylo a zase bude. Volič to chce mít opravené, tak mu napíšeme: „Prostě to opravíme“! Bude líp!
Volby se po několika letech opakují, aby nám lháři a podvodníci, když už se do funkce dostanou, nevládli moc dlouho. Tento princip občas dosti pokulhává. Trump má pravdivost svých výroků pod 40 procent, a přesto ho stále podporují masy voličů. Jim totiž nevadí, že je lhář. Obdivují ho za to, že nemá rád „tu opálenou“ část americké společnosti. To jim stačí, a to je děsivé. Protesty a výtržnosti, na které se dnes díváme, jsou pokračováním velkého společenského dramatu v USA. U nás se také jedna politická strana svezla na vlně strachu a rasismu při imigrační krizi, a straší tam tím dodnes.
Co trápí nás Třeboňáky víme dávno všichni. Co se s tím dá dělat, to je otázkou pro ty, kterým dáváme svůj hlas. V posledních komunálních volbách to byla místní ODS, která získala nejvíce hlasů a pan Váňa není rozhodně nováčkem, který by se potřeboval „rozkoukat“. My jsme ti, kteří bychom se měli „rozkoukat“ a zamyslet se nad tím, které sliby dodnes ODS proměnila v činy. Odpovězte si sami…
Jedna z věcí, kterou nám před volbami třeboňská ODS slibovala, byla podpora kultury. S kulturou je to složité obecně – každý si pod tím termínem představí něco diametrálně odlišného. Co je pro jednoho umění je pro druhého kýč nebo rovnou hrůza. Někdo má rád Michala Davida, jiný preferuje Mozarta. Kultura zřizovaná městem či krajem by podle mého názoru měla mít výchovné či vzdělávací cíle. Měla by vlastně „učit lidi rozumět umění“… Kdybyste se zeptali školáků, co by si sami vybrali za povinnou školní literaturu, byli by to pravděpodobně samé krváky a erotika:)
Co udělalo vedení města pro rozvoj zdejší kultury? Zaprvé zrušilo „výběrko“ na prázdné místo Luďka Švejcara, který byl velkým hybatelem kulturních akcí ve městě. Tím dali jasný signál: „Schopné lidi kultura v Třeboni nepotřebuje“. Dále odmítli dotaci na Dům Animace, čímž Třeboň přišla o jediný mezinárodní festival a největší akci roku. Pan starosta se poté ani nestyděl lhát do kamer o tom, že mu Tom Rychecký (ředitel festivalu) řekl, že Anifilm se přestěhoval z jiných důvodů. Tomáš mě písemně potvrdil, že Anifilm odešel jen kvůli tomuto kopanci od pana Váni. Vše dále pokračovalo zrušením Jazzového festivalu či akce Třeboňský Rynek, obě akce byly velmi oblíbené. Populista totiž nedělá politiku pro dobro města či občanů, ale pro počet hlasů či peněz. Většina voličů ODS na Anifilm nechodila, ani na Třeboňský Rynek. Byli to akce spíše pro naše návštěvníky, kteří sice město živí, ale každý si na ně rád zanadává. Vedení města raději při plnění předvolebních slibů vsadilo na jistotu – všichni naši voliči, jsou producenti odpadu… Pan starosta se chová trochu jako učitel, který rozdá studentům cigarety, aby byli zticha a on mohl v klidu opravovat písemky… Takového učitele mají totiž studenti rádi.
Jan Lukavský,
zastupitel za Společně pro Třeboň