29. 1. 2019

V reakci na aktuální dění na třeboňských lázních, bych rád zmínil níže uvedené události.

Bývalé Státní léčebné lázně Třeboň s.p. (dále SLL), měly v roce 1990  kmenové jmění přibližně 129.633.000,-Kčs. V roce 1991 uzavřelo tehdejší vedení SLL Třeboň se stavební firmou 21 st. Century Enterprisess, Inc.  dohodu o rekonstrukci lázní. Na financování plánované rekonstrukce si SLL Třeboň s.p. vzaly úvěr ve výši 85.000.000,-Kč. Ten poskytla Česká státní pojišťovna. Úvěr registrační číslo 12/91 společnost zajistila vlastním nemovitým majetkem SLL Třeboň, tedy celými lázněmi. Při čerpání úvěru se údajně prokazatelně prostavěla pouze finanční částka ve výši 42 mil. Kč. Část úvěru, ve výši cca 43 mil. Kč, byla vedením lázní použita v rozporu s úvěrovou smlouvou. SLL Třeboň s.p.  se následně dostaly do platebních problémů. Meziročně měly vykazovat milionové ztráty. V letech 1993-1997 byl ředitelem lázní ing. Stanislav Přibyl. Právním zástupcem lázní byl JUDr. Boleslav Tomšík. Tito pánové pak byli hnáni k trestně právní odpovědnosti, přičemž dosud žijící JUDr. Boleslav Tomšík, musí Městu Třeboň, po té co se vrátil z výkonu trestu, nahradit  způsobenou škodu ve výši ještě více jak 70.000.000,-Kč V popisované době na lázních pracovala ve významné pozici, údajně vedoucí obchodního úseku, i RNDr. Libuše Kotilová. Tehdejší vedení lázní nijak nezastavilo nárůstu provozních ztrát. Přesto, že se provozní ztráty navyšovaly, vedení na sobě nijak nešetřilo a např. rostla položka odměna právníka JUDr. Tomšíka. Pro zajímavost, za uváděné období si údajně nechal vyplatit částku ve výši 8.182.268,-Kč.

V roce 1995 vykázaly SLL Třeboň s.p. ztrátu 87.337.000,-Kč. Ztráta vznikala mimo jiné proto, že lázně platily např. neexistující revizní posudky (např. jeden v částce 623.023,-Kč), ručily a následně zaplatily nesplacené úvěry třetích subjektů, jednalo se např. o osobu Ing. Vágner, který si pořídil pekárnu za 700.000,-Kč, atd.

K datu 28.2.1995 měl věřitel, nově již Česká pojišťovna a.s., pohledávku za SLL Třeboň s.p. ve výši nejméně 120.361.120,-Kč. Tato se neustále navyšovala zejména z důvodu nesplácení původního úvěru 85 mil. Kč. Všimněte si podobnosti a porovnejte uváděné částky dluh-základní jmění lázní. Je více jak zřejmé, že vedení lázní úspěšně připravovalo mechanismu, jak obejít privatizaci lázní a získat tak lázně jiným způsobem např. exekucí, zápočtem, apod.

Dne 1.3.1995 postoupila Česká pojišťovna a.s. svou pohledávku ing. Janu Petříkovi. Prý se jednalo o jejich zaměstnance. Cena postoupení byla za částku 117.249.000,-Kč. Kde pak na to šikula zaměstnanec, po revoluci, vzal? To nikdo neřešil. Také nikdo neřešil, že tehdejší Česká pojišťovna a.s. patrně neměla oprávnění poskytovat finanční úvěry.

Následně dne 25.3.1995 zaslal Ing. Jan Petřík SLL Třeboň s.p. písemnou výzvu k zaplacení dluhu. Dluh tehdejší vedení lázní uznalo, avšak  k 31.8.1995  nebyl dluh stále uhrazen. Následkem uznání dluhu je např. posunutí promlčecí doby atd.. Dluh se dále navyšoval až na částku 165.421.000,-Kč. K posledně zmíněnému datu již vedení lázní začalo konat. Uzavřelo splátkový kalendář, který údajně dále neplnilo.

Nebudu Vás dále zatěžovat popisem dalších kroků různých stran kolem závazků SLL Třeboň. Podstatné je, že dne 31.1.1996 Vláda ČR rozhodla o oddlužení lázní. Pak 8.4.1998 Vláda ČR rozhodla uhradit věřiteli Ing. Janu Petříkovi jeho celou pohledávku za SLL Třeboň s.p. a to včetně příslušenství. Celkem se jednalo finanční vypořádání ve výši 331.185.891,-Kč.

Na tomto místě je nutné zmínit, že paralelně k shora popisovanému dění se rozeběhla tzv. privatizace lázní. Dne 18.7.1997 vyhlásil Fond národního majetku veřejnou soutěž na prodej lázní. Do této soutěže se přihlásil již vyplacený věřitel Ing. Jan Petřík. Dalším soutěžitelem  byla společnost LAVANA a.s., kterou tehdy veřejně zastupovala RNDr. Libuše Kotilová. Oba subjekty údajně nabídly stejnou cenu a to 251.001.000,-Kč. FNM se dne 13.10.1997 rozhodl odmítnou všechny přihlášené nabídky.

Dne 24.10.1997 vyhlásil Fond národního majetku opakovanou soutěž. Zde byla jako nejlepší vyhodnocena nová nabídka společnosti LAVANA a.s., která činila částku 301.000.000,-Kč. Po této soutěži dochází na úrovni ministerstev, Fondu národního majetku a následně soudů, k dalšímu kolečku tahanic o lázně. To bylo ukončeno dne 14.7.1998, přičemž některé žaloby se řešily ještě v roce 2012. SLL Třeboň se neprivatizovaly.

Koncem roku 1998 nastává pro lázně nová éra. Významně k tomu přispělo tehdejší vedení města a lázní zastoupené zejména starostou Ing. Jiřím Houdkem. Po mnoha jednáních získává a kupuje SLL Třeboň do majetku Město Třeboň. Společnost se stabilizovala a stala se výrazným zdrojem městských příjmů. V současné době lázně, po fúzi obou lázní, plní rozpočet Města Třeboň částkou 80.000.000,-Kč/rok. Jsou největším zaměstnavatelem regionu, když zde pracuje cca 450 osob atd.

A jsme v současnosti. Píše se rok 2019. Vládu nad městem má pravicová ODS. O jeden mandát jí nad vodou drží a záda jí kryjí zastupitelé za  TOP 09 a PRO Zdraví a Sport. V tuto chvíli ještě nemám dostatek informací, abych mohl posoudit a hodnotit kroky této „vlády“. Já osobně, ale mám tak trochu obavy. V údajně „transparentní“ soutěži se stala generální ředitelkou lázní špičková odbornice v oboru mykologie RNDr. Libuše Kotilová. Vzhledem k tomu, že se ještě v roce 2012 se společností LAVANA a.s. ohledně lázní soudila, dá se předpokládat, že v ní stále ještě dřímá myšlenka privatizace lázní. Stejně tak jistě  „transparentním“ bylo výběrové řízení na jednatele lázní, které vyhrál Prof. JUDr. Vilém Kahoun. Toho předchází profesní kariéra významného pracovníka na Krajském národním výboru, nebo jeho kontroverzní působení v úřadu ČSSZ. Ani u jednoho ze jmenovaných jsem nejméně v posledních 20 rocích nezaznamenal oborově blízkou pracovní praxi. Jsou takové osoby zárukou kvalitní péče o náš „městský poklad“? Musím říci, že nejsem nadšen ze zjištění, jakou náplň a obsah dostávají volební sliby ODS, TOP 09 a PRO Zdraví a Sport. Opravdu lze tvrdit, že jednají v co nejlepším zájmu města? V čí zájmu vlastně jednají? Uvidíme, co bude dále. Použitá literatura: Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu ČR 1999. (http://www.nku.cz/kon-zavery/K98030.pdf)                                         

Petr MICHAL, zastupitel